7 pilířů v konceptu tzv. Nové autority

Koncept „nové autority“ lze názorně představit také pomocí tzv. 7 pilířů, na kterých spočívá. Zde je jejich krátký popis:

  1.  Přítomnost & bdělá starostlivost (wachsame Sorge)

Rozhodnutí „být přítomný/á“, v dobrém kontaktu se sebou samým, respektujícím, oceňujícím a nenásilným k druhým – v kontextu tzv. NA to především znamená „být přítomný/á a přitom – jako dospělý  – také přebírat odpovědnost za kvalitu vztahů a dodržování našich hodnot a pravidel spolunažívání“.  Bdělá starostlivost nám umožní být pozornými a bdělými a při „alarmujících signálech“ podnikat nutné kroky k tomu, aby to mohlo „jít dobře“ také nadále.

  1. Sebekontrola & předcházení eskalaci (ESKALATIONSVORBEUGUNG)

Zde je důležité si jasně uvědomit, že nad druhou osobou nemůžeme mít žádnou kontrolu, a ani nad svými dětmi ne. Dobrou zprávou však je, že to ani nepotřebujeme. Můžeme kontrolovat sami sebe, své myšlenky, pocity a způsoby chování. A můžeme se také rozhodnout, kdy  budeme reagovat na nějakou provokaci či konflikt. (Pravidlo „Odkladu“:      Kuj železo, až když je studené!)  Další podstatná věc je ujasnit si,  že tím jak chceme ve sporu vyhrát (mít pravdu, prosadit se, atp.) často způsobujeme to, že situace eskaluje. Naším mottem ať je: „Nikoli vyhrát, ale stát na svém a vytrvat!“ (Pravidlo vytrvalosti.) Další hledisko: Také my děláme chyby a tak je to i v pořádku. Ve většině případů je můžeme napravit a omluvit se. (Princip pozitivní kultury chyb!)

  1. Podporné sítě & spojenectví

Nejsme sami! Byť se někdy cítíme velmi izolovanými. Využívat podpory a budovat sítě! – To je centrální myšlenka konceptu Nové autority. „K výchově dítěte potřebujeme celou vesnici!“ – říká africké přísloví. Podpora lidí a týmů, které se vzájemně „doprovází“vzájemně podporují, každý/á dle svých možností, když je to nutné, tak zapojit i jiné – kupř. při intervenci typu „nenásilný odpor“ – vede často k značnému ulehčení (odbřemenění) a zlepšení životní situace.

  1. Protest & nenásilný odpor

Máme mnohem větší „váhu a sílu“, než si myslíme! Zejména, když nás je více takových, co se rozhodli (a dohodli!) jednat. Při možnostech jednání cestou nenásilného odporu jde především o to, dát – „zřetelně & viditelně“ – najevo  právě toto naše odhodlání & rozhodnost & spojenectví. (Navzájem, ale také těm, na které je toto naše jednání zacíleno. O protestu či odporu vůči destruktivním chování nejenom mluvíme, ale my JSME ten protest či odpor! To má obrovský účinek na protistranu, zejména při delších akcích, jako kupř. v tzv. Sit-In, při kterých rodiče sedí v pokoji až 2 hodiny a tím dávají jednoznačně najevo: „Tvé násilnické chování již nemůžeme dále akceptovat a jsme nyní zde, při tobě, protože si pro nás důležitý/á a máme zájem na tom dospět k nějakému řešení či změně.“

  1. Smíření a vztah …

Vztah je tím nejdůležitějším „zdrojem“! Na něm staví každá intervence v koncdeptu tzv. Nové autority.  Povzbuzujeme k používání tzv.- vztahově-podpůrných gest, oceňující zpětní vazby  a především – paralelně s reakcemi či opatřeními protestu a odporu – doporučujeme takový protest a odpor doprovodit i tzv. usmiřujícím gestem (usmiřujícími gesty). A zřetelně tím dávat najevo: Mám(e) o tebe zájem a mám(e) zájem na dobrém vztahu, i když teď existují potíže, což v pedagogické praxi často znamená, že chování dítěte, žáka nebo spolupracovníka lze označit jako obtížné  a problematické.

  1. Transparentnost (zřetelnost a srozumitelnost)

Velmi důležitým je také hledisko transparentnosti. Částečná nebo úplná transparentnost „mobilizuje podporu, rozhýbe tzv. „třetí osoby“ – příp. i nepřátelské osoby či skupiny – k tomu, aby zaujaly jasné a nenásilné pozice a přp. se i  přidaly se k „dobré věci“.

Naše transparentnost pak  posiluje pocit spolupatřičnosti za předpokladu, že jsou naše postoje a naše způsoby jednání posuzovány jako morálně-etické , potřebné či nutné a tedy zcela v pořádku.

  1. Náprava toho špatného 

Je posuzována jako alternativa k trestům a sankcím! Zkušenost totiž ukazuje, že tresty a  sankce – při pokusech o řešení konfliktů  jakéhokoli  druhu –  v mnoha případech nevedou k žádoucímu efektu. Tedy řešení konfliktu s ponaučením do budoucna!  Podle názoru autorů konceptu NA pomáhá právě forma tzv. „udobření“  (Wiedergutmachung) – při konfliktech a pokusech o zjednání nápravy – získat vhled do bezpráví, které bylo spácháno a tím se mohou  nastartovat i další konstruktivní procesy. Osoba, která se provinila tak může aktivně přispět     a  stát se opět plnohodnotným členem skupiny (kupř. ve škole) a poškození jsou bráni vážně. Dospělí, kteří takové procesy nápravy a udobření provází tím získají na respektu, protože jejich kompetence pro řešení konfliktů se tak stává zřejmou.

Z němčiny přeložil PhDr. Pavel Beňo

Originál textu naleznete: na http://www.neueautoritaet.at/index.php?id=55